Cizí tělesa jsou jednoduše takové předměty v zažívacím aparátu, které tam zkrátka nepatří. Je kolikrát až neuvěřitelné, jaké předměty nebo objemové hmoty je schopen pes pozřít. Nejčastějšími předměty jsou kameny, různé plastové části hraček (kolečka od autíček, oči od plyšových zvířátek), tkaniny (kusy koberce, bot), igelitové a mikroténové sáčky, ale také magnetofonové kazety, jehly, vlašské ořechy, plechovky od konzerv nebo víčka od pivních lahví.

RTG snímek ukazující cizí těleso s tenkém střevě – kameny.

Nejčastějším věkem, kdy přicházejí tyto zdravotní komplikace je období mezi 3. – 5. měsícem. Je to doba výměny zubů u štěňat a souvisí to s jejich naléhavou potřebou masírovat své dásně neustálým kousáním, což jim usnadňuje prořezávání zubů přes dásně. V této době je nutné kontrolovat předměty, které si štěně zvolí ke kousání a předcházet nevhodnému výběru tím, že štěněti nabídneme předměty vhodné. V současné době jsou to různé výlisky různých tvarů z tzv. buvolích kostí, různých vitaminizovaných tyčinek apod. Důležité je, aby v prostředí, kde štěně chováme, nebyly výše zmíněné rizikové předměty.

RTG snímek ukazující cizí těleso v tenkém střevě – vlašský ořech.

Samostatnou kapitolou zdravotních komplikací jsou kosti. Pokud máme neodehnatelné nutkání (záměrně není řečeno úchylku, abychom někoho neurazili) dopřát svému psu kosti, měly by to být např. telecí nebo vepřová kolena, tedy kosti, které pes nerozkouše a nespolyká. Pouze z nich okouše měkkou tkáň a se zbytkem si pak spíš jen hraje. V žádném případě nejsou vhodné kosti králičí, drůbeží, vepřově či telecí krky apod.

RTG snímek kostního trusu v sestupné části tlustého střeva.

Samostatnou kapitolou jsou cizí tělesa uvízlá v jícnu, což je stav, který kriticky ohrožuje život pacienta.

Je velmi smutnou skutečností, že do těchto svízelných situací své miláčky obvykle dostane jejich majitel. Velmi ilustrativní byla věta majitelky šestiměsíčního labradora, jež vešla do ordinace se slovy : “Můj pes aportoval kámen, má ho v žaludku. Asi takový,” a rozevřela ukazovák a palec dobrých deset centimetrů od sebe. “Ale paní, kdo by dělal takovou blbost a házel mu jako aport kámen?” “Já!” Udělali jsme rentgen a co myslíte? Měl ho tam!

Ve všech těchto uvedených případech bylo nutné přistoupit k operaci pacienta a vyjmutí nepatřičného obsahu střevního.