V období od května do července jsou častými návštěvníky na klinice lidé, v mnoha případech děti, přinášející nám mláďata nejrůznějších druhů volně žijících ptáků. Hned na začátku tohoto povídání je nutno předeslat, že z 90% zcela zbytečně. Hned si povíme proč.
Toto mládě skřivana polního pravděpodobně mělo zůstat ve volné přírodě. Stačilo ho pouze pečlivěji ukrýt v trávě, kde by si ho rodiče našli. Umělé dokrmování jeho šanci na přežití významně snižuje.
Toto období je časem vyvádění ptačích mláďat. Mnoho z nich při svých neohrabaných leteckých pokusech dopadne tam, kam by nemělo. Ta, která přečkají takové přistání bez úhony stačí ze silnice, z chodníku, z místa, kde jim hrozí nebezpečí, umístit na místo bezpečnější, např. do hustého keře či nízkého stromu. Staří ptáci si je tam později najdou a budou pokračovat v jejich krmení a dále o ně pečovat. Naši pomoc potřebují pouze v případě evidentního úrazu, jako jsou otevřené rány, zlomeniny běháku, křídel apod, nebo jedná-li se o malá holátka. Ptačí mládě je pak vhodné umístit v suchém textilním, nejlépe plátěném pytlíku přiměřené velikosti, ani malém, ani příliš velkém, a dopravit ho k veterinárnímu ošetření.
V případě nálezu zraněného dospělého ptáka platí stejný postup. Ptáka umístíme do prodyšného látkového pytlíku a dorpavíme k veterináři nebo do záchranné stanice.