V naší přírodě se vyskytují dva druhy ježků. Ježek západní (Erinaceus europaeus) a ježek východní (Erinaceus concolor). Tohoto bodlinatého živočicha zná každý již od školních let. Každý se snad s ním setkal i osobně a každý určitě viděl nejednou přejetého ježka na silnici. Je logické, že se, jako příslušníci civilizace decimující stavy tohoto sympaťáka v pichlavém šatu, snažíme tyto ztráty ježkům vynahradit. Kromě silnic dochází k dalším ztrátám v období podzimu, kdy si ježci hledají místo k zimování. Mnoho z nich nestihne nabrat dostatečné zásoby, aby byli schopni zimu přečkat.
Co pro ježky můžeme udělat?
Období péče o tyto ježky začíná počátkem října a trvá až do listopadu. Kritériem pro příjem ježka do péče je jejich váha. Je ověřeno, že ježci nejsou schopni přezimovat, pokud do poloviny října nedosáhnou váhy 200g, do konce října 350g. V tomto období již nestihnou ježci dosáhnout váhy 650 – 700 g nutných k přežití zimy.
Dříve se nalezení ježci soustřeďovali do “ježčích” útulků. Přes veškerou péči, jež se jim v těchto zařízeních dostala, nesplňovala tato zařízení některá kritéria vyplývající z ježčí přirozenosti. Ježek je samotářské zvíře. Je proto nutné chovat jednotlivé exempláře samostatně, což zvyšuje prostorové nároky na zařízení. Vysoká koncentrace jedinců na omezeném prostoru pak zvyšuje možnost výskytu infekčních a parazitárních chorob. Proto v současné době je trendem odlehčit těmto útulkům a zapojit širokou veřejnost do péče o ježky.
Ubytování ježků nevyžaduje příliš složité chovatelské zařízení. Sestává z ohrazeného metru čtverečního plochy s bedničkou vystlanou senem jako doupětem. Teplota prostředí by měla být od 15 do 19 st. C. Ke krmení se dnes běžně používají kočičí granule. Náklady spojené s touto péčí jsou kromě dobrého pocitu jistě i jakousi formou anonymního sponzoringu naší přírody.
Na našem pracovišti všem takovýmto sponzorům rádi poskytneme zdarma radu a ošetření každého ježčího chovance a aplikaci vitamínů a antiparazitik.
