Fandit míčovým hrám se pejskům občas nevyplácí
8. 1. 2018Když si kočka vánočně zabalí své vnitřnosti
6. 3. 2018Míňa je na první pohled obyčejný pětiletý sameček zakrslého králíka, který ale dovedl překvapit. Asi ani majitelka dodnes netuší, jak si mohl dospělý králík zavřený ve své kleci způsobit tak vážné poranění.
Na naši kliniku byl Míňa přinesen s tím, že za sebou „tahá“ pravou pánevní končetinu. Již pouhým prohmatáním postižené zadní packy bylo jasné, že tento případ nebude žádná banalita. Mezi svaly stehna byla patrná tzv. krepitace, což je hmatem a často i sluchem detekovatelné tření dvou kostěných úlomků o sebe. Toto podezření následně potvrdil rentgenový snímek. Diagnóza je jasná: dislokovaná zlomenina pravé stehenní kosti.
Tak a co teď? Pokud se Míňa ponechá svému osudu, dříve či později se v bezvládné končetině rozvine zánět. V tom případě by nezbývalo, než končetinu amputovat. Existuje však mnohem lepší možnost. Míňovu pravou stehenní kost prostě „spravit“. Tato varianta léčby je sice o něco nákladnější a u takto drobného pacienta není zcela bez rizika. Majitelka se ale přesto rozhodla, že jí riziko i náklady stojí zato.
V celkové anestezii byla Míňovi stehenní kost reponována (narovnána) a do obou jejích úlomků zaveden podélný hřeb. Okolo linie zlomu byla ještě umístěna stabilizující drátěná cerkláž.
Po šesti týdnech je na kontrolním rentgenovém snímku patrný zřetelně vytvořený tzv. „svalek“, tedy nová kostní tkáň, jež pevně spojuje oba dříve od sebe oddělené úlomky stehenní kosti. Míňa sice ještě na tlapku našlapoval zlehka a opatrně, ale za pár týdnů by už měl běhat jako úplně zdravý králík.